Terapie suchou jehlou je technika používaná v myoskeletální medicíně s použitím tenkých jehel. Jehla se aplikuje do místa největší citlivosti ve svalu, který při tlaku způsobuje bolest (do tzv. spoušťového bodu, trigger pointu).
Podle výzkumů udávaných v literatuře existuje výrazná shoda lokality spoušťových bodů a akupunkturních bodů (a to až 92 %) avšak na rozdíl od akupunktury, která vychází z východní filozofie, je technika suché jehly založena striktně na západních medicínských principech a výzkumech.
Příčina vzniku těchto bodů může být akutní svalové přetížení, prochladnutí, stresová situace (emocionální faktor), špatné pohybové návyky (chronické přetěžování) nebo úraz.
Body se však nemusí vždy vyskytovat jen v oblastech, které pacient uvádí jako bolestivé, ale i v oblastech na těle vzdálenějších. Zde se jedná o tzv. přenesenou bolest, kterou spoušťové body produkují cestou dráždění nervových zakončení a míšních struktur.
Terapie suchou jehlou vyvolává reflexní odezvu nervového systému, kdy se zmírní přehnané nervové dráždění těchto svalových vláken. Zvýší se lokální prokrvení a látková výměna ve tkáni a následně dojde k uvolnění tohoto konkrétního místa a úlevě od bolesti lokální i přenesené. Ve spojení s manuálním ošetřením měkkých tkání a mobilizacemi se jedná ucelenou terapii. Toto ošetření lze použít u akutních i chronických stavů.